Bylo nás víc, kteří jsme dlouho nevěřili, že se akce uskuteční. Obětovat týden dovolené na toulky s naší volejbalovou
partou nebývalo zvykem a tak daleko jsme také ještě nikdy nebyli. Jako ubytovatelka zde figurovala záhadná Nataša,
o níž nebylo do poslední chvíle jasné, jestli je skutečná, a nebo vysněná v Markově fantazii.
V den odjezdu v pátek třináctého ale skutečně stála před námi s láhví červeného. Přečetla si v našich očích,
že vzhledem k velkému procentu řidičů není pro zápisné vhodná doba, nechala si láhev otevřít a zmizela s ní sama na zadním
sedadle. Pak už jsme ji zahlédli jen sem tam někdy vykouknout z oblaků cigaretového kouře. Natašini příbuzní u Dubového
nás přivítali fantasticky, po celý týden nás hostili a snahy o revanš označili za zápaďácké manýry. Také naše domácí Anna
s vnučkou se o nás staraly jako o vlastní.
Během týdne jsme ochutnali holubce, boršč, tokan, pelmeně, domácí kořaličku
a spoustu dalších místních dobrot. Dva deštivé dny nás donutily poznat solné jezírka v Solotvinách, nedalo se v nich přes
všechnu snahu utopit a pohled na opuštěné rezavé těžní věže a úpravny solných dolů byl fascinující. Sotva ale jenom trochu
vysvitlo sluníčko, vyzvaly nás hory.
Z Usť Čorné na jeden z předvrcholů hory Klimova se šlo příjemně, romantiku nám trochu
pokazil nákladní Zil, když se za námi doplazil až nahoru a vypadalo z něj pět zpitých hochů, ale naše společenské zážitky
zase byly o to bohatší. Další dny jsme pokořili Bliznicu, Apicku a několik dalších krásných vrcholů s ještě krásnějšími
výhledy na poloniny, lesy, louky, salaše a vesnice v hlubokých údolích. Někteří navštívili hrob Nikoly Šuhaje, zatímco
ostatní žhavili foťáky na překrásných loukách posetých u nás přísně chráněnou prhou arnikou. Názvy všech nádherných kytiček
nám sděloval botanicky nejvzdělanější Jirka, ale večer kořalička s pivem Oboloň z hlavy vše vymazaly. Vlastně všechno ne.
Na nekonečné hory, vonící louky, přátelské domorodce, staré i nové kamarády se jen tak lehce zapomenout nedá a navzdory
rozbitým silnicím a povalujícím se flaškám určitě naplánujeme za čas další expedici do tohoto fantastického kraje.
Do fotek jsem zařadil bez laskavého svolení autorů také fotky Marka, Ríši, Jirky a Adama