Na Velký Choč z lázní Lúčky mezi procedurami



Ke svým zatím nejkulatějším narozeninám dostala Ája před devíti léty svůj první skutečný horský vrchol. Hned napoprvé to byl alpský Donnerkogel, a zřejmě tehdy ji to chytlo. Od té doby se horám nebrání, letos prošlapala Rofangebirge, snad celé Pyreneje, a vůbec neprotestovala proti mým návrhům na přelom října a listopadu. Její výkonnost se navzdory množství a věku vnoučat lepší. Protože moje se horší, přibližujeme se k sobě a začínáme si v této věci rozumět. Brzy se možná křivky našich sil a tužeb protnou. Děsím se toho, až se začnou od sebe vzdalovat v obrácené polaritě, že si najde po létech jiného. Kdyby ji nezlobilo koleno, mohlo to být už letos.
Původním záměrem bylo týdenní toulání v Chočských horách, které jsem ještě moc neznal a po večerech si prohřát kosti v termálním bazénu, po chvíli googlování jsme si odsouhlasili cenově výhodný seniorský balíček s jednou procedurou a bazénem denně, v lázních Lúčky. Leží v kouzelném koutě slovenských hor mezi Malou Fatrou a Roháči. Za zmínku stojí půldenní výšlap na Liptovský hrad, což jsou zbytky zdí rozsáhlé starobylé stavby na kopci nad Liptovskou Marou. Z vrcholu byly krásné výhledy na všechny strany, klid a podzimní barvy přírody vytvořily nádhernou atmosféru a vyvolaly vzpomínky na dávné chvíle ve slovenských horách, v dobách, kdy se ještě nikam jinam nesmělo. Potkali jsme jen čtyři lidi a mít plavky, mohli jsme se vykoupat v termálním jezírku v Kalamenech. Jeden den po obědě jsem byl vyslán na průzkum před naší celodenní tůrou na Velký Choč, vysoký asi 1620 m . Ve chvíli, kdy už bych se měl kvůli brzké tmě vracet, jsem byl v sedle Vraca, a to člověku nedá, nevyjít až na vrchol. Zpátky jsem musel trošku běžet, abych v lese nazatměl. S Ájou jsme se tam vypravili podle předpovědi počasí. Perfektně vyšla nejen předpověď, ale i my, z vrcholu jsme se nemohli vynadívat. Viděli jsme Malou Fatru od Rozsutců po Kriváně, Velkou Fatru, která je menší než Malá, dlouhý hřeben Nízkých Tater, Liptovskou Maru, Roháče s vykukujícími Vysokými Tatrami a spousty dalších kopců a dolin. Ve stínu ani v poledne nerozmrzla jinovatka, ale na sluníčku tála i srdce jinak chladnější . Dokonalý den, perfektní týden, až na ty, pro chlapa nudné a ženami milované, vanové procedury.



© Vít Chlumecký